Komunikace s rodiči tváří v tvář

Drtivá většina nás pedagogů byla během své praxe někdy vystavena nepříjemné konfrontaci s rodičem či rodiči svého žáka nebo studenta. Mnohé z těchto situací se však nemusely odehrát nebo se mohly odvíjet podle jiného scénáře, kdybychom jako pedagogové byli na setkání s rodiči lépe připraveni, ale také připravováni. Dnes už jsou různé kurzy úspěšné a efektivní komunikace běžnou záležitostí, jsou však většinou zaměřeny na zlepšení komunikačních dovedností ve firmách a podnikání. Náš kurz Komunikace s rodiči tváří v tvář, jak už sám název napovídá, je přímo určen vyučujícím a pedagogům a poskytne velmi strukturovaný a přehledný návod, jak při setkání s rodičem postupovat.  

Příprava 

Setkání s rodičem, obzvlášť jedná-li se o setkání s rodičem problematického žáka, by měla předcházet důkladná příprava. Od lektorky Kateřiny Zaplatilové se dozvíme, že rodič i učitel mají od setkání často odlišná očekávání. Bohužel se stalo tradicí, že rodič je volán do školy většinou teprve až když nastane problém, a takové pozvání se tedy pro něj rovná zjištění, že je s dítětem něco špatně. Bylo by skvělé, kdyby se podařilo toto přednastavení změnit a rodičové by přicházeli do škol i když se žádný problém nevyskytl, jen se zkrátka dozvědět, jak se dítěti daří. 

Komunikace s rodičem jako proces

Rozhovor s rodičem s sebou nese vždy jisté riziko vzniku konfliktní situace. Do jaké míry bude komunikace zvládnuta či nikoli, stojí zejména na učiteli. Ten by měl být profesionál, měl by dokázat nebrat si nic osobně a umět si poradit i s rodičem, který přichází rozzlobený. Abychom zabránili vzniku konfliktu, je potřeba dodržovat určitá pravidla. Jaká pravidla to jsou a také jakým způsobem si můžeme ověřit, že komunikace s rodičem proběhla dobře, si také řekneme v našem kurzu. Velmi opatrní musíme být ve chvíli, kdy potřebujeme rodiči sdělit, že se nám něco nelíbí. K tomu nám lektorka Kateřina nabídne hned několik komunikačních strategií a metod. Poslední částí setkání a rozhovoru s rodičem by mělo být tzv. uzavření dohody.  

Role učitele

Povolání učitele s sebou nese velkou zodpovědnost. Pedagog stojící za katedrou není zdaleka jen expert ve svém oboru a poskytovatel poznatků a vědomostí. Dobrý učitel musí být také odborník na výchovu a mezilidské vztahy, manažer třídního kolektivu, psycholog, který si umí poradit s různými psychosociálními problémy svých žáků, a v neposlední řadě musí také disponovat výbornými komunikačními schopnostmi. Přičemž během vzdělávacího procesu samozřejmě nejde pouze o vykonanou činnost jako takovou, ale především o samotné žáky a to, jak tímto procesem projdou, rozhoduje o jejich dalším osudu. Mnohdy tak i nevydařená komunikace mezi školou a rodičem může pro žáka mít dalekosáhlé důsledky. 

Příprava začínajících učitelů

Bohužel mladí učitelé nejsou po pětiletém teoretickém studiu na pedagogických fakultách na plnění všech těchto rolí dostatečně připraveni a často se v nich zdokonalují metodou pokus-omyl.  V takzvaném pedagogicko-psychologickém základu se budoucí učitelé dozví rozdělení lidí na čtyři základní typy temperamentu podle Hippokratovy teorie tělních tekutin. Nicméně nikdo je ale nepřipraví například na to, že je potřeba žákům hned na začátku nastavit jasná pravidla a ta pak celý rok dodržovat. Nikdo je nepřipraví ani na to, že jakmile dostanou třídnictví, jejich profese dostane zcela nový rozměr, a mimo jiné se také jednou ocitnou před třídou plnou mnohdy rozhněvaných rodičů. 

Kurz Učíme online

Věřím, že náš kurz psychoterapeutky a speciální pedagožky Kateřiny Zaplatilové může být přínosem pro všechny vyučující. Ti začínající, kteří ještě nestihli posbírat cenné zkušenosti, se mohou na svá první setkání s rodiči lépe připravit a vyvarovat se tak chyb začátečníků. Ale i zkušení pedagogové, kteří se v komunikaci s rodiči tváří v tvář zdokonalovali za chodu, se mohou ledacos přiučit. Podívejte se sami do naší videotéky zde.

Dvě paradigmata vzdělávání

Dva odlišné přístupy ke vzdělání, vnější a vnitřní motivace, tradiční model povinné školní docházky a model tzv. svobodného vzdělávání, paradigma staré a paradigma nové. O tom je webinář, jehož lektorkou je PhDr. Jana Nováčková, CSc., psycholožka, která se věnuje výzkumu vzdělávání a zabývá se tím, zda a jakými způsoby je možné dosáhnout transformace tradiční školní výuky.

Současný vzdělávací systém

Webinář od samého začátku strhne diváka/účastníka velmi tvrdou kritikou současného vzdělávacího systému. Ten podle paní lektorky neplní svou funkci a nevede k naplňování cílů, které si stanovuje. Do kontrastu k povinné školní docházce, jejíž obsah určuje stát a RVP, je kladeno svobodné vzdělávání. To je postaveno na vnitřní motivaci dítěte učit se a jeho hlavním principem je dát dítěti svobodnou vůli rozhodnout se, co se bude učit a kdy. Celý webinář se nese v duchu srovnání obou přístupů ke vzdělání. 

Historie

Podíváme se do historie na samý vznik povinné školní docházky, kterou zavedla ve 2. polovině 18. století Marie Terezie. Dozvíme se, co bylo tehdy primárním cílem a proč už jej v dnešní době není nutné plnit ve školních lavicích. Zjistíme, z jakých důvodů povinná školní docházka dnešním dětem neprospívá a také proč žádné reformy vzdělávacího systému nikdy nevedly ke skutečné změně. Poténás lektorka zavede ke kořenům svobodného vzdělávání a seznámí nás s jeho hlavními principy a s organizací svobodných škol. Řekneme si, proč by děti měly mít daleko větší vliv na to, co se ve škole děje.

Motivace

Podrobněji se budeme věnovat rozdílům mezi vnější a vnitřní motivací. Dvouleté období pandemie a online výuky poukázalo na nedostatky a limity tradičního vnějšně řízeného vzdělávání. Zjistilo se, že žákům a studentům chybí motivace a nezvládají se učit sami. Nástroje, které vnější motivace používá k dosažení cílů, totiž nevedou k zodpovědnosti a samostatnosti žáků a k osvojení si strategií učení. Na opačném pólu pak stojí svobodné vzdělávání řízené vnitřní motivací dětí. To umožňuje dětem rozvinout jejich vnitřní potenciál. Důraz je kladen na svobodnou hru, která je často při tradičním vzdělávání opomíjena.
Ve webináři také samozřejmě nechybí tipy na to, kam se podívat a co si přečíst, případně kam své dítě zapsat do školy, pokud máte o vnitřně řízené vzdělávání zájem.

Transofo

Povídání paní lektorky je naléhavé, její argumenty volající po radikální transformaci vzdělávacího systému jsou nekompromisní a tvrdé. Podle ní naše školy nehumánně odsuzují děti k neúspěchu. „Promrhaný potenciál jednotlivců škodí zemi ve všech oblastech,“ dodává.„Nestačí vylepšovat staré nástroje, když potřebujeme nástroje úplně jiné.“
Během webináře je několikrát poukázáno na to, že absolventi svobodných forem vzdělávání nejsou nijak znevýhodněni v dalším studiu ani v dospělém životě. To bývá velmi častou obavou rodičů, kteří o nějaké formě alternativního vzdělávání svých dětí uvažují. Takové děti jsou však coby dospělí lidé většinou špičkami ve svém oboru, zakládají úspěšné firmy a jsou zdravě sebevědomí. Jak takového sebevědomého dospělého jedince vychovat a vzdělat? Co je potřeba k tomu, aby přirozené vzdělávání fungovalo? Jaké jsou ony nové nástroje, které nutně potřebujeme k tomu, aby vzdělávání plnilo své cíle? Podívejte se na náš webinář zde.

rmace vzdělávacího systému

Kreativita: Jak překonat svůj perfekcionismus a začít tvořit

Kreativita neboli tvořivost – tento pojem si většina z nás tradičně pojí s tvůrčí činností a uměleckým projevem. Když chceme něco namalovat, vyfotografovat, vyrobit z hlíny, ale třeba také vytvořit design interiéru pokoje, nebo navrhnout futuristickou továrnu – k tomu budeme s největší pravděpodobností potřebovat být tvořiví a zapojit invenci a originalitu.

Co je to kreativita

Podle Ondřeje Mrkuse, lektora našeho webináře, který se živí jako inovační designér, je ovšem kreativita něco daleko víc. Je to schopnost vypořádat se s každodenními problémy nám vlastním a originálním způsobem. Je to něco, co zapojujeme dennodenně při řešení různých životních situací jak v práci, tak i v osobním životě.

Kreativita, tedy alespoň tak, jak ji Ondřej chápe, je v prvé řádě schopnost, která se dá rozvíjet, trénovat a vylepšovat. Naproti tomu talent a nadání pro určitou činnost je něco, s čím se rodíme. Pracovat na své kreativitě a zdokonalovat ji mimo jiné znamená také to, že se budeme muset vypořádat se svými vlastními démony. Pokud bychom totiž jejich našeptávání uvěřili, mohli by nám naše dílo snadno zhatit. Co když to nebude dokonalé? Co na to řeknou ostatní? Nebude lepší počkat, až to jednou dokonalé bude? Jak to udělat, aby nám tyto obavy naši kreativitu neudusily dříve, než vůbec začneme tvořit, se také dozvíte v našem webináři.

Různé druhy kreativity

Je velmi zajímavé si uvědomit, že kreativita není jen o malování a zpívání. Každý den, kdy se rozhodujeme, jak uchopíme nějaký problém, nebo kdy se musíme postavit věcem, které jsme nikdy dříve nedělali, zapojujeme naši tvořivost. Je to vlastně úplně běžná schopnost, kterou všichni máme a instinktivně s ní neustále pracujeme. Techniky, jak překonat svůj perfekcionismus, které si s námi osvojíte, tak mohou být užitečné nejen pro vaši uměleckou činnost. Pravděpodobně je brzy začnete podvědomě aplikovat i do dalších oblastí svého života.

Líbí se mi jedna z Ondřejových definic kreativity: „Každý den si sednu a snažím se. To je kreativita.“ Chcete-li být tvořiví, nečekejte, až se to naučíte. Sedněte si a začněte tvořit právě teď. A dnes můžete začít třeba tím, že se podíváte na náš kurz.

Přezkoušení domškoláků

Přezkoušení žáků v domácím vzdělávání může být pro všechny zapojené strany stresující. Rodiče se možná strachují, zda při domácí výuce odvádějí dobrou práci a zda je portfolio jejích dítěte dostatečné. Přezkušující učitele může trápit, v čem vlastně a jak děti spravedlivě ohodnotit. Žáci se přezkoušení mohou obávat klidně už jen kvůli tomu, jak samo o sobě jim to slovo zní, ale také proto, aby před pedagogy školy dokázali předvést, co umí. Společným jmenovatelem těchto obav může být vnitřní pocit, že je třeba domškoláka nějak porovnat s žáky, kteří docházejí na prezenční výuku.

Tuto zažitou domněnku nám však lektorka Šárka Plocková Hauznerová během prakticky zaměřeného webináře bezpečně vyvrátila. Vycházela při tom ze své praxe, domácímu vzdělávání a přezkušování domškoláků se ostatně věnuje již sedmým rokem.

Jak na přezkoušení

Nejprve nám lektorka vysvětlila, jak se k přezkoušení domškoláků postavit – z hlediska právní úpravy, ŠVP dané školy, cílů a forem přezkoušení a role přezkušujícího učitele. Nastínila také, jak může vzhledem k učební strategii domškoláků vypadat portfolio žáka, které má při přezkoušení nezanedbatelný vliv.

Pokrok dítěte

Tím hlavním, co si jako účastník z webináře odnáším, je důležitost pokroku dítěte, na který se při přezkoušení zaměřit. Nejde tedy o porovnání s dětmi, které do školy docházejí, ani o porovnání s jinými domškoláky. Naopak jde o individuální zhodnocení studijního pokroku daného dítěte, tedy o to, jak pokročilo od posledního přezkoušení a zda to stačí pro postup do dalšího ročníku či pololetí. Tento přístup může přezkoušení usnadnit pro všechny zapojené – žáky, rodiče i učitele.

Podobně bychom potom měli u domškoláků (stejně jako u žáků prezenční výuky) zhodnotit jejich práci s chybou. Neměli bychom se na chyby příliš zaměřovat nebo je snad cíleně hledat, jde totiž hlavně o to, co žák umí a zda se z případné chyby dokáže poučit.

Před koncem prezentace nám pak lektorka představila konkrétní návrh průběhu hodnocení. Ze závěrečné diskuze bylo jasně vidět, že probírané téma účastníky skutečně zaujalo a měli k němu množství individuálních a praktických dotazů, na které jinde nenašli odpověď.

Jak vykopnout projekt

Být dobrým projektovým manažerem a dělat dobré projekty se díky nadšenému projevu lektora Marka Rakowského zdá mnohem jednodušší.

Jak na tvorbu projektů

Marek Rakowski nás svým poutavým a osvěžujícím způsobem přesvědčí, že tvořit dobré projekty není nic těžkého. Po počáteční definici pojmu projekt zdůrazní důležitost správné definice cíle či cílů projektu. Po popisu zúčastněných osob v projektu si vyjasníme nutné body před jeho zahájením. A pak se již pouštíme do nejsložitější části celého projektu, kterou je proces přípravné fáze. Důležitost komunikace a kladení otázek je několikrát zdůrazněna. Po obsáhlé, a přesto velmi poutavě podané prezentaci první fáze projektu se realizace vlastního projektu zdá být velmi nenáročnou. Realizace, harmonogram, komunikace a akceptace jsou hlavní pojmy této části kurzu. A blížíme se do finiše a s ním přichází ukončení projektu, jeho vyhodnocení a přípitek šampaňským na oslavu. Kdo jsou odmítači a yesmeni a jaké nezvyklé situace se mohou během celého procesu točícího se kolem projektu? I na tyto otázky a mnohé další nám Marek v našem kurzu odpoví.

Ať už se teprve chystáte skočit rovnýma nohama do plánování a realizace projektu nebo už máte nějaké zkušeností v této oblasti, pro vás všechny je určen tento velmi zajímavě podaný kurz.

Unschooling a sebeřízené vzdělávání

Jsou vám blízká tvrzení, že současný vzdělávací systém ubíjí dětskou tvořivost a fantazii a nepodporuje rozvoj schopností a talentu jednotlivce? Všimli jste si, že zatímco v posledních dvou letech školy děti bojovaly s nástrahami lockdownů a s omezením přímé výuky ve třídách, mnoho žáků, studentů i rodičů si uvědomilo, že v současném světě již není pro získávání informací potřeba sedět v lavicích a poslouchat výklad pedagoga? Domníváte se, že vzdělávání dětí tak jak jej známe dnes je patrně na prahu zlomu a nutně bude muset dojít k jeho radikální proměně tak, aby školská zařízení místo biflování faktů lépe připravila žáky a studenty na praktický život ve světě? Pak pro vás může být velkou inspirací tzv. unschooling neboli svobodné a sebeřízené vzdělávání.

Co je unschooling a sebeřízené vzdělávání?

Jedná se o jistou formu domácího a individuálního vzdělávání, ovšem tento přístup jde ještě dál v tom, čemu říkáme alternativní pojetí vzdělávání dětí. Unschooling totiž odmítá jakékoli formy moderního školního vzdělávacího systému s předem danými osnovami. Děti, které se tímto způsobem učí, nejen že nechodí do školy, ale ani je nevzdělávají jejich rodiče, jako je tomu u již celkem běžného domácího vzdělávání. Takové děti dokonce ani nedocházejí na pravidelná přezkušování a jejich úroveň znalostí není žádným způsobem ověřována. Kdo tedy děti při unschoolingu vyučuje? Nikdo. Sebeřízené vzdělávání je založeno na tom, že učení se je přirozený celoživotní proces, který probíhá v každé chvíli našeho života. Dítěti je umožněno učit se, co chce, kdy chce a jakým způsobem chce, jinými slovy je mu v jeho sebevzdělávání dána naprostá svoboda. Jediným úkolem rodičů je poskytnout dítěti láskyplné a respektující prostředí, které mu umožní se rozvíjet. Je tak celkem jedno, zda se dítě naučí číst v šesti anebo v osmi letech, samo si volí látku k učení tehdy, kdy to považuje za vhodné a postupuje svým vlastním tempem. Učivu, které ho nezajímá, nevěnuje pozornost nebo se jej učí jen do takové míry, jakou uzná za vhodnou. Taková je teorie a pojetí unschoolingu v jeho nejčistší podobě.

Unschooling v České republice

V současné době není možné v České republice děti formou unschoolingu vzdělávat, každé dítě musí plnit povinnou školní docházku, musí být zapsáno v nějaké konkrétní škole a plnit RVP. Rodiče, kteří chtějí nechat své děti se sebevzdělávat, tak zatím volí formu individuálního a domácího vzdělávání a je potřeba zvolit takovou kmenovou školu, kde přistoupí na volnější způsob povinného přezkušování. Nicméně v České republice existuje několik projektů, které se unschoolingem zabývají a kde lze čerpat inspiraci, např. Svoboda učení nebo Sebeřízené vzdělávání. A také u nás funguje Asociace svobodných demokratických škol, která sdružuje školy uplatňující principy unschoolingu a svobodného vzdělávání.

Unschooling trochu jinak

Jakkoli vypadá takovýto přístup ke vzdělávání jako bláznivý experiment, o kterém bych sama ještě před dvěma lety pochybovala, dnes ho považuji přinejmenším za inspirativní. Vždyť co jiného než jakési odškolnění (jak by se dal anglický termín asi nejlépe přeložit českým výrazem) jsme v posledních dvou letech zakusili v celosvětovém měřítku?

Téměř ze dne na den moderní školské vzdělávací systémy, tak jak jsme na ně byli zvyklí, přestaly fungovat. Každý se s tím vypořádal jinak. Extrovertní žáci a studenti strádali, ti introvertní se ještě více zabydleli a hověli si ve svých pokojíčcích. Všichni však museli nějak čelit stejné výzvě – vzdělávání bez školních lavic, s omezeným rozvrhem hodin, bez spolužáků a často bohužel i s nevelkou pomocí některých pedagogů. Někomu to vyhovovalo více a někomu méně a někdo měl podmínky pro vzdělávání v domácím prostředí velmi ztížené. Ovšem ukázalo se, že to lze. Ti šikovnější, motivovaní a ukáznění dokonce zvládli se zdokonalit v oblastech, které je baví – naučili se plynně anglicky, začali se zajímat o politiku a dění doma i ve světě, jiní rozvíjeli své malířské schopnosti nebo začali chodit do přírody fotografovat. A to díky tomu, že je nikdo nenutil, měli na to čas a nemuseli se tak intenzivně věnovat předmětům, které je nebaví.

Je zřejmé, že jsme se během posledních dvou let stali svědky velké a nevídané proměny společnosti, jejíž staré systémy a paradigmata se hroutí, a v mnoha oblastech našich životů bude muset nutně začít vznikat něco nového. Zdá se, že také Ministerstvo školství pochopilo, že pokud školy budou chtít udržet krok se současným zrychleným vývojem světa, musí začít inovovat. V rámci Strategie 2030+ s cílem „zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život“ se ve vzdělávacím programu chystají velké změny. Otázkou je, s jak velkým nadšením budou sami pedagogové tento cíl proměňovat v realitu. Sotva se totiž poprali s tolik neoblíbenými ŠVP a už budou muset začít tvořit z gruntu nové. Bude to pravděpodobně zase další zdlouhavý a jen velmi málo efektivní proces, který se možná v příští dekádě dočká nějaké konkrétní podoby, jenže mezi tím společnost a svět kolem už budou zase o mnoho mílových skoků dál.

Na webových stránkách o svobodném vzdělávání, které jsou uvedeny výše, jsem narazila na zajímavý citát Petera Graye, amerického psychologa a propagátora sebeřízeného vzdělávání. Ten tvrdí, že „skutečná reforma školství se odehraje vně tradičního školství a přijde ze strany rodičů.“ Je zřejmé, že unschooling není ani zdaleka pro všechny, a že aby byla takto netradiční forma vzdělávání funkční, je nutné předpokládat velkou zralost, disciplínu, motivovanost, ale také odvahu, a to jak u rodičů, tak u dětí. Ale proč se alespoň neinspirovat a nezkusit to zase jednou trochu jinak?

Kam dál? Webinář Učíme online

Pokud vás tento článek o svobodném vzdělávání zaujal, podívejte se do naší videotéky na kurz, jehož lektorkou je Zdeňka Šíp Staňková, jedna z hlavních propagátorek unschoolingu u nás. Uslyšíte o unschoolingu od někoho, kdo ho se svými dětmi prakticky provozuje, a možná nabudete stejného dojmu jako já, že to vlastně může celkem dobře fungovat.

Meditace je pro každého

Meditace

Slovo meditace možná může být pro některé lidi odrazující, protože si pod tím představí něco ezoterického, něco jako jógu, nebo něco, co dělají asketičtí mniši ve východních filozofiích. Lektoři Petra Slancová a Libor Šulák nám na webináři naopak ukázali, že meditace je (nebo by měla být) běžnou součástí života moderního člověka v současné společnosti. Může se totiž stát naším parťákem, který nám bude věrně sloužit a přispívat k našemu duševnímu i fyzickému zdraví, protože psychika a fyzický stav těla jsou propojené. Zároveň nám ale oba lektoři ukázali, že to vůbec nemusí být nic složitého a zvládne to opravdu i úplný začátečník, který s meditací zatím nemá žádnou osobní zkušenost.

Na začátku webináře jsme se o meditaci v krátkosti dozvěděli úplný základ a řeč přišla i na často používaný pojem mindfulness, který bývá s meditací spojován. Meditace představuje jakousi mentální očistu a je vlastně jedno, jestli jsme zrovna na rybách, sedíme doma nebo se procházíme lesem. Je to proces, kdy necháváme zklidnit svou roztěkanou mysl – a řekněme si upřímně, že nemít v dnešní informacemi a událostmi přehlcené době roztěkanou mysl, je skoro nemožné. Ale meditace a mindfulness nám právě s tímto mohou pomoci, a je prakticky jedno, jestli tomu říkáte zrovna „meditace“ nebo ne.

Ochutnávka

Po úvodních slovech přišel čas na praktickou ochutnávku – řízenou meditaci zaměřenou na dech, kterou nás skvěle provedla Petra Slancová. Během covidových lockdownů se naše životy výrazně přesunuly do online světa a po Zoomu nebo Meetu jsme si vyzkoušeli skutečně ledacos, ale meditovat za notebookem, to pro mě (a řekla bych nejen mě) byla premiéra. Nejprve bylo třeba zaujmout pozici, která je nám příjemná, usadit se s rovnými zády a začít zhluboka dýchat. Už to samotné byl pro mě zdroj jisté úlevy, protože každý den trávím hodiny sezením u počítače, kde na rovná záda a dýchání rozhodně nemyslím tolik, jak je potřeba. V minutách, které pak následovaly, se díky Petřině vedení naše pozornost zaměřila na dech. Právě uvědomování si vlastního dechu je základem meditace.

Soustředit se na dech, to se celkem snadno řekne, ale provedení už je pro mě o poznání náročnější. Často se mi nedaří zastavit příval myšlenek a nápadů, zkrátka neřešit to, co mi právě běhá hlavou. Jak ale řekla Petra Slancová, pokud naše pozornost ubíhá od dechu k myšlenkám, jen si to uvědomme a vraťme se zpátky k dechu. Právě tuhle radu si odnáším jako hlavní ponaučení a něco, co se chci do života naučit. Trochu se mi tím také změnila (možná začátečnická) optika, že při meditaci není třeba vlastní myšlenky zastavovat nebo si je snad zakazovat, ale spíš je zkrátka nechat plynout a vědomě zaměřit svou pozornost zpět k dechu a meditaci, tedy tomu, co v ten daný okamžik dělám.

Praktický příklad

Po skončení řízené meditace se s námi lektoři i moderátor webináře Adam Martiška podělili ještě o začátky své meditační praxe a také o své zkušenosti, které jim meditace přináší. Libor Šulák také mluvil o tom, zda je potřeba meditaci trénovat.

Stejně jako třeba běháme, cvičíme a hýbeme se, abychom si udrželi zdraví těla, je třeba pečovat i o svou psychickou pohodu. Protože, jak na webináři zaznělo, mysl může být naším největším přítelem i nepřítelem. Meditace nám v tom může pomoci, třeba v podobě lepšího zvládání stresu, náročných situací a negativních pocitů nebo kvalitnějšího spánku. A to za pokus stojí, co říkáte?

Můžete to zkusit třeba s aplikací Calmio na 30 dnů zdarma.

Úvod do kybernetiky

Co je to kybernetika? Jaké jsou nejzásadnější objevy v tomto vědeckém oboru? A jaké výhody či nevýhody z těchto objevů plynou? Na tyto otázky vám odpoví profesor Michael Šebek.

Kdo je Michal Šebek

Michael Šebek je nejen profesor kybernetiky na ČVUT, ale i  zakladatel Robosoutěže pro střední a základní školy a hlavně neúnavný bojovník za změny ve vzdělání.

Pojmy

V první části webináře vás lektor nenásilně provede pojmy jako automatické řízení, zpětná vazba a stabilita. A to vše je k lepšímu pochopení doplněno i názornými příklady.

Propojení systémů

Po úvodním rozehřátí následuje další kapitola věnující se vzájemnému propojení systémů. Zjistíte také, kdy se v přírodě a ve společnosti projevuje Gaussovo rozdělení.

Umělá inteligence a strojové učení

V poslední kapitole je prostor pro umělou inteligenci a strojové učení. Vše je opět srozumitelně ukázáno na příkladech.

Geniální Genially - skvělý nástroj do vašich online lekcí

Na webinář obou lektorek Agy a Ivi jsme se už dlouho těšila, protože obě jsou nabity optimismem a skvělými nápady. Navíc to kouzelné téma Genially. Skvělá platforma takřka nedozírných možností.

Co je Genially

A nezklamalo mě ani jedno, Aga a Ivi skvělé předvedly na úvod jednoduchou hru Dobble vytvořenou právě v Genially a pak se spustila doslova smršť ukázek a nápadů, co vše umožňuje Genially, místo kde můžete být kreativní a kde je vše naprosto interaktivní. Genially se neustále dál rozvíjí, dává k dispozici další a další šablony a aktivity. Umožní udělat aplikaci za pět minut, ale dokáže vás zaujmout natolik, že se sami vrhnete do svých vlastních  výtvorů. Genially není jen platforma, je to celá komunita lidí, kteří si vzájemně s radostí sdílejí své výtvory.

Vaše tvorba

Vaše nápady zde můžete kreativně vizualizovat, tím nabídnete svým žákům nové podněty, které je zaujmout, motivují  a aktivizují. A to vše pak můžete využít jak v prezenční, tak v online výuce. Můžete získat či vyrábět prezentace, kvízy, grafiky, hry., interaktivní obrázky nebo použít platformu pro osobní účely.

Neváhejte se zapojit

Pokud máte chuť vytvářet něco nového, zajímavého, kreativního či motivačního, pak neváhejte, shlédněte videa a pusťte se do práce.

Nová informatika na 2. stupni ZŠ

Bojíte se nové informatiky na ZŠ? Po zhlédnutí záznamu webináře Nová informatika na 2. stupni ZŠ se jí bát určitě přestanete.

Díky lektorce Štěpánce Baierlové získáte nový vhled do celé problematiky. 

Účastníci webináře měli možnost seznámit se s metodicky dobře zpracovanou problematikou, která byla doplněna inspirativními příklady a odkazy. V sestříhaném kurzu je pak možné zpětně tyto příklady znovu projít a vyzkoušet si je, popřípadě podle odkazů vyhledat další zajímavé úlohy. Celý večer se nesl v duchu vzájemné spolupráce a sdílení dobré praxe. Lektorka nejen předávala své bohaté zkušenosti, ale vyzývala k zapojení se do diskuze: „Já bych teď chtěla slyšet od vás, jak to děláte u vás ve škole,“ zaznělo ten večer z jejích úst opakovaně. A to je přesně to, co dělá naše webináře zajímavými. Účastníci k nám přicházejí, protože vědí, že zde mohou najít inspiraci a zároveň se pochlubit svou zkušeností, která může být přínosná pro ostatní. 

Na druhém stupni základního vzdělávání žáci tvoří, experimentují, prověřují své hypotézy, objevují, aktivně hledají, navrhují a ověřují různá řešení. Diskutují s ostatními a tím si prohlubují a rozvíjejí porozumění základním informatickým konceptům a principům fungování digitálních technologií. 

Štěpánka zde zmiňovala charakteristiku z RVP ZV a vtažením účastníků do děje webináře pak podtrhla tento velmi důležitý aspekt výuky. Většina přítomných se s chutí zapojila do řešení úlohy METRO a aktivně hledali a navrhovali různá řešení. Troufám si tvrdit, že pro většinu z nich to byla příprava na výuku. A o to jistě naší lektorce šlo nejvíc, podělit se o své zkušenosti, poskytnout materiály, rady a nápady. A povzbudit své kolegy a kolegyně, že opravdu není čeho se bát.

Veškeré další  informace zpracované do kurzu naleznete zde v naší videotéce. Vybírat můžete z jednotlivých kapitol, ty nejzajímavější jsou:

Digitální technologie – aktivity do výuky

Algoritmizace a programování

Data, informace a modelování

Informační systémy

Jak hodnotit novou informatiku

Jak začít u sebe s novou informatikou?

Kde brát inspiraci

Jak organizovat, vést a úspěšně uzavírat projekty

V semináři se seznámíte s procesem realizace projektu. Jak projekt začít, postupně vyvíjet a také ukončit vám ukáže v dnešním webináři lektor Martin Fejk.

O čem to bude?

Lektor Martin Fejk vám vysvětlí práci s balancováním elementů projektu a také se podíváte na princip základního projektového trojúhelníku. Postupně vás provede všemi kroky od založení projektu k jeho ukončení. Dozvíte se, jaké jsou procesy tvorby projektu a jejich důležitost. To vše pěkně prakticky a postupně v jednotlivých krocích.

Projektový trojúhelník

Projektový trojúhelník je grafickým znázorněním základních parametrů projektu.Tyto základní parametry jsou vyneseny jako vzdálenosti na tři osy v rovině. Spojením těchto tří bodů vzniká trojúhelník, který vyjadřuje provázanost jednotlivých veličin. Změna jednoho z parametrů vede ke změně minimálně jednoho z dalších

Cíl

Něco málo o lektorovi

Martin Fejk je hledač a konstruktér trvalých hodnot. Má více jak 30 let zkušeností práce pro lidi v mezinárodním businessu po celém světě a v různých kulturách. Jeho zkušenosti se dají přenést i do školství a řízení jeho procesů.

Na webinář se přesunute kliknutím tady.

Revize RVP ZV

Aby to nebylo o Vás bez Vás!

Tato parafráze mě napadla po zhlédnutí záznamu webináře s názvem Revize RVP ZV, který jsme v Učíme online vysílali 5. ledna 2022. Byl to trochu netradiční webinář, možná spíš přednáška, přesto splňoval jedno důležité kritérium, které naše webináře Učíme nanečisto mají mít. Byl od učitelů učitelům! 

O velké revizi rámcových vzdělávacích programů (dále jen „RVP“) s nadšením hovořil Jan Jiterský, který nyní působí na Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), ale svojí profesi učitele v sobě rozhodně nezapře. Perfektně ho doplňoval a celým večerem provázel Daniel Pražák, kterého z našich webinářů známe v roli lektora, nyní však usedl do moderátorského křesla a počáteční nervozita z toho úkolu či spíše výzvy, jak sám poznamenal, z něj spadla krátce po úvodních slovech.

Tito dva pánové představili činnosti a plány Expertního panelu, který vznikl na MŠMT 1. září 2021 a jehož jsou členy spolu s dalšími řediteli a učiteli, akademiky, zástupci pedagogických fakult a dalších osob, které se vzdělávání věnují, přemýšlí nad ním nebo ho realizují. A hned v úvodu bylo jasné, že revize RVP pro ně neznamená někomu něco vnutit, ale že chtějí o tomto důležitém tématu diskutovat, sbírat podněty, pomáhat, vysvětlovat všem tápajícím a hlavně se držet zásady, že to ani pro jednoho jediného učitele nesmí být „o nás bez nás“.

Celý webinář se nesl v duchu srozumitelného vysvětlení všech souvislostí, představení postupu, přístupu a časového horizontu určeného revizím RVP. Zazněla zde zmínka o připravovaném dokumentu Hlavní směry, což bude výsledek práce Expertního panelu a měl by se stát podkladem pro tvorbu samotného rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. RVP ZV bude první vzdělávací program, který projde velkou revizí, další revize budou následovat a vycházet budou ze zkušeností získaných po zavedení nového RVP ZV. Například už nyní Expertní panel uvažuje o tom, že by RVP mohly mít digitální podobu, aby na školách odpadl při následné tvorbě ŠVP tisk a listování obsáhlým dokumentem. Proč se revize dělá, jak by měla proběhnout a k čemu by měla dospět, aby byla realizovatelná ve školách, jakou by měla mít podobu, a jak by mohly vypadat školní vzdělávací programy, to vše se dozvíte ze záznamu webináře nebo z kurzu, který jsme pro Vás připravili sestříháním do kratších úseků – kapitol:

Příprava velké revize RVP

Co se nyní děje

Kde najdete informace

Jak se zapojit

V kratších úsecích si můžete postupně poslechnout zajímavé povídání vedené lidskou řečí, lektor Jan Jiterský o sobě v prezentaci napsal, že je “překladatel” národního kurikula do srozumitelné řeči a tento „překladatelský“ přístup se nesl v průběhu celé přednášky i při závěrečném zodpovídání dotazů účastníků. 

Náš kurz v sobě skrývá poutavé vyprávění o bouřlivých diskuzích odborníků, o myšlenkách, které všem členům Expertního panelu běhají hlavou, ale i opakované výzvy k zapojení nečlenů panelu a prosba o podněty „z venku“. 

Tak co, zapojíte se? Nebo chcete, aby to bylo o Vás bez Vás?