Naše chování, rozhodování a názory přímo závisí na tom, jaké informace se k nám dostávají. Je proto nutné mít zdroje seriózní, umět je rozpoznat a být ostražitý, protože ne vše, co je psáno, je též dáno a především je také nutné se v tématu dál vzdělávat. Jedině pak získáme přehled pro tolik potřebnou orientaci ve smršti dat informační doby. Přesně těmto účelům slouží webinář Lucie Čejkové.  

Lucie Čejková je doktorská studentka a výzkumnice v oblasti mediálních studií (FSS MUNI). Spolupracovala na několika výzkumných projektech, které zkoumaly prostředí sociálních sítí, dezinformací a fact-checking. Působila též jako koeditorka regionální redakce České televize a také jako analytička v Deníku referendum.  

Není informace jako informace

Některá z dat, se kterými se na internetu setkáváme, jsou prostě fakta. Bohužel je ale více těch, která nejsou jednoznačná, mohou být zavádějící, nebo jsou cíleně mířená proti osobě, produktu, firmě. Ta pak označujeme různými termíny. Pojďme si to ujasnit:  

Dezinformace je dnes asi nejznámější a stále diskutovanější pojem. Jedná se o záměrně vypuštěnou falešnou informaci, jejímž cílem je způsobit újmu. Dále je pak již často šířena a sdílena bez vědomí, že má cíleně někoho poškodit, a to lidmi, kteří jí podlehnou. Většinou naléhá na city a někdy je velmi obtížné ji odhalit. 

Dalším pojmem, se kterým se setkáváme, je misinformace. Jedná se o falešnou informaci, která není šířena za cílem někomu uškodit – tedy způsobit újmu. Jedná se o omyly (např. zaměnění obrázku v reportáži, které nebylo záměrné) nebo o šíření z neznalosti. 

 
Poslední ze základní trojice pojmů je malinformace. Jedná se o pravdivou informaci, která je využita za cílem způsobit újmu. Řadíme sem například zveřejňování skrytých firemních dat (praktik) bývalými zaměstnanci. 

Fake news je pojem, se kterým si lidé často neví rady. Obecně se jedná o smyšlenou zprávu, která má působit jako seriózní novinářský příspěvek. Nejčastěji jde o ucelený novinářský článek se všemi náležitostmi, který však stojí na dezinformacích a nikoliv na informacích seriózních.

Není důvěra jako důvěra

Normativní důvěra je důvěra založená na kvalitách média, tedy toho, jak pracuje s informacemi a za jak věrohodné se dá označit.  

Kohezivní důvěra je důvěra založená na tom, jak velký má konzument pocit, že je médium pro něj. Jak moc se zabývá tématy, která ho zajímají, případně jak moc se blíží názorům konzumenta.  

Oba termíny jsou ve webináři vysvětleny podrobněji. 

Hurá do toho!

Kurz se zabývá i základními pravidly žurnalistiky, tomu, jak média fungují, ale také tomu, jak se o (dez)informacích bavit s ostatními a (ne)šířit je dál. Pokud vás tato témata zajímají a chcete si v tom konečně udělat jasno, určitě si neváhejte pustit náš webinář. Dostupný je zde.