Individuální odolnost a strategie zvládání stresu určují, jak se bude jedinec vyrovnávat se stresem. Osobnostní charakteristiky člověka a subjektivní vnímání probíhajících životních událostí dokážou také ovlivnit to, jaké bude u jedince riziko pracovního vyhoření. Kombinace nevyhovujícího pracovního prostředí, psychická náročnost profese a osobní charakteristiky jedince jsou při vzniku syndromu vyhoření rozhodující. Se syndromem vyhoření se může setkat každý z nás. Ve školním prostředí, které s sebou nese specifické nároky, to platí dvojnásob. Nadměrná míra stresu a nedostatečná sebepéče pedagoga se mohou stát neúnosnými.  

Co je syndrom vyhoření  

Jedná se o stav nadměrné psychické a fyzické únavy, kdy došlo k celkovému vyčerpání sil jedince nadměrnými požadavky přesahující jeho síly. Jedná se o stav chronického stresu, který jedinec postupně přestává zvládat. Syndrom vyhoření není náhlé onemocnění, které člověka z ničeho nic zasáhne, ale zpravidla je jeho nástup pozvolný a plíživý. Pokud se objeví, člověk přestává zvládat úkoly v profesní i osobní rovině. Na fyzické úrovni se objevují tyto symptomy – chronická únava, bolesti hlavy, zad, trávicí potíže a poruchy příjmu potravy, nespavost, bušení srdce, dušnost, zhoršená imunita a další. Na psychické úrovni se objevují pocity méněcennosti, beznaděje, cynismus, psychické vyčerpání, zhoršená koncentrace, zhoršená paměť, úzkost a obavy, zlost, ztráta radosti až deprese, podrážděnost. Psychické i fyzické symptomy se vyskytují v individuální paletě projevů a mohou se prolínat.  

Obecné rady jako prevence  

Ptáte se, co dělat, abyste se jako pedagogové syndromu vyhoření zdárně vyhnuli? Doporučuje se do běžných dní zařazovat psychohygienu a relaxační techniky, supervizi, fyzický pohyb, vyváženou stravu a dostatek spánku. Zásadní je také pamatovat na hranici mezi osobním životem a prací v kombinaci s odpočinkem (tzv. work-life balance), ale také na asertivitu a pozitivní myšlení.  V případě, že člověk zaznamená jakýkoliv symptom vyhoření, je vhodné věnovat dostatečný čas odpočinku a psychohygieně. V pokročilejší fázi syndromu vyhoření je vhodné zvážit změnu práce a vyhledání odborné pomoci psychologa nebo psychiatra. Často se setkáváme s obecnými radami, jak syndromu vyhoření předcházet, jejich naplňování ale bývá zpravidla složitější. Popsané preventivní kroky jsou však základem vaší pracovní pohody a dokážou syndromu vyhoření předejít. Nelze je nicméně do života zařadit všechny najednou, jde o pravidelné zpestřování náročných pracovních dní alespoň některými z nich.  

Hořet, ale nevyhořet

Jak poznat začínající fázi syndromu vyhoření? Co pro sebe můžete jako pedagog udělat, aby k vyhoření vůbec nedošlo? Jak o sebe pečovat, zvyšovat svoji odolnost, psychickou stabilitu a vyrovnanost? Na to odpoví seminář Prevence syndromu vyhoření ve školním prostředí. Webinář vede pedagog s dvacetipětiletou praxí Mgr. Miroslav Vosmik, dlouholetý poradenský pracovník škol, metodik a lektor dalšího vzdělávání, kariérový poradce a psychoterapeut. Lektor má bohaté zkušenosti s metodickou podporou učitelů, poradenských pracovníků a asistentů pedagoga, které během semináře propojuje s teorií syndromu vyhoření. Seminář ocení pedagogové všech úrovní školského systému, ředitelé škol i ostatní pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci škol.  Podívat se na něj můžete zde.