31. března 2021

Kyberšikana: jak ji poznat a jak se bránit?

Debata o kyberšikaně proběhla v rámci konference IDC Security Forum, pořádaná analytickou společností IDC. Záznam diskusního panelu s odborníky najdete na https://marty.streamov.cz.

Když tvůrci oceňovaného seriálu o kyberšikaně #martyisdead při psaní scénáře založili fiktivní profily mladého chlapce a mladé dívky, nestačili se divit. Během prvních vteřin na sociální síti jim přišla nabídka přátelství od dospělého člověka, během několika málo hodin dostaly fiktivní děti několik stovek nabídek na sex za peníze. Mrazivá představa deviantů číhajících na internetu je pravděpodobně namístě, kyberšikana a rizika spojená s přítomností dětí na sociálních sítích však mají mnohem více podob. Odborníci však mají jasno v tom, jak jim předcházet a jak je řešit.

#martyisdead tuzemského producenta Bionaut měl původně pojednávat o Modré velrybě, což je jeden z rozšířených hoaxů, jenž děsí rodiče napříč Evropou. Šlo o hru, kterou měl koordinovat kurátor zadávající hráčům úkoly – od sebepoškozování až po vrchol celé hry – sebevraždu. Nikdy se nezjistilo, jestli hra skutečně existuje, a pokud ano, kdo a proč by za ní měl stát. Po řadě konzultací s policisty, psychology a odborníky nakonec tvůrci seriálu došli k názoru, že pochopitelnější a možná i palčivější bude založit seriál na reálných situacích, které se dětem opravdu mohou stát.

Česko mluví o kyberšikaně

Děsivé situace, které si v #martyisdead na mobil natáčel 15letý hlavní hrdina, vedly jeho otce k pátrání po tom, zda chlapcova smrt byla nehoda nebo úmysl. Postupné odkrývání internetové identity vlastního dítěte je pak mrazivou sondou do rodičovství současných puberťáků. A nejen jich.

Seriál, který vznikl ve spolupráci se sdružením CZ.NIC, pomohl rozvířit debatu o tom, jak se postavit ke kyberšikaně, ať už se týká nás, našich dětí, kamarádů nebo žáků. Martin Kožíšek ze společnosti CZ.NIC se v panelové debatě k filmu spolu s dalšími odborníky shoduje na tom, že Česko je v produkci edukačních a preventivních materiálů velmi aktivní. „K seriálu #martyisdead vznikla celá série materiálů, výukových videí i databáze odkazů na místa, kam se může kdokoliv obrátit. V Čechách měl premiéru film V síti, existují seriály jako Černota, film Na hory, Maturant, iniciativy jako Bezpečně na netu nebo aktivity Národního ústavu pro kybernetickou bezpečnost. Často to však nejsou děti, kdo je kyberšikanou nebo internetovým zneužíváním překvapen. Mnohem častěji jsou v šoku rodiče.“

Většina zmíněných pořadů, materiálů a programů je proto určena nejen dětem, ale také rodičům, učitelům a ostatním dospělým, kteří by měli dětem pomoci zorientovat se na internetu a vyznat se v tom, kdo s nimi jedná čestně a kdo jim může ublížit. A také  jak se tomu bránit.

Devianti? V minimu případů. Mnohem častěji spolužáci

Nejčastějšími oběťmi kyberšikany jsou děti ve věku 10 – 15 let. Tehdy poprvé samy vstupují do internetového prostředí pod vlastní identitou. Pro ty nejmenší je velmi těžké pochopit, že zatímco v reálném světě s vámi rodina, kamarádi i většina dospělých jedná jako s dětmi, na síti to může být úplně jinak. Rozklíčovat, kdo je predátor, kdo lže, kdo si s nimi jen hraje nebo kdo je opravdu kamarád, pak může být nadlidský úkol.

Zatímco menší děti objevují nový svět, pro ty starší ve věku zhruba od 11 let už může jít o vytváření vlastního důvěrného prostoru, kam za nimi dospělí nemohou. Tady si tvoří nový okruh přátel, než jaký je čeká doma nebo ve škole, vytváří si vlastní image, názory nebo jen místo, kde mohou být samy sebou. Právě v této fázi je pro rodiče nejtěžší proniknout za clonu pubertálního vzdoru a všimnout si problémů, které se tu mohou narodit nebo už vesele bujet.

Jedním z úkolů seriálu #martyisdead bylo také vyvracení mýtů o kyberšikaně. Mezi nimi třeba ten, že kdo obtěžuje děti na sítích, je pedofil. V drtivé většině případů jsou to však lidé ve věku 17 - 30 let z blízkého okolí dítěte. Potřeba sociálního přijetí, uznání nebo přátelství tak na sítích otevírá silnějším jedincům prostor pro nový způsob šikany. Takový, ke kterému není potřeba pěstí, ukradených svačin ani předvolání do ředitelny. 

Tenká hranice mezi pošťuchováním a šikanou

Podle Kateřiny Liškové, vedoucí odborných služeb Linky bezpečí, začíná šikana tam, kde oběť cítí ublížení nebo frustraci. Hranice je přitom velmi tenká a u každého jedince se liší. Občas jde o případy, kdy si dítě nechá mnohé líbit, jen aby zapadlo do kolektivu, party nebo se někomu zalíbilo. Ve chvíli, kdy se požadavky agresorů stupňují, pak netuší, jak z toho ven.

Martin Kožíšek popisuje, že šikana může mít desítky forem, mezi nimi třeba intenzivní prozvánění, šíření zesměšňujících fotek nebo videí, zneužívání dat, nátlak, vydírání, ale také nevhodné nebo příliš četné zprávy, sexuální požadavky a řada jiných. Jejich společným jmenovatelem je pak dlouhodobá aktivita, která využívá sociálních sítí nebo kyberprostoru s cílem někomu ublížit, poškodit ho nebo se obohatit.

„Nám se to nemůže stát“

Všimnout si, že je dítě obětí kyberšikany, je otázkou důvěry. Známe-li jeho denní návyky, jeho nálady nebo běžné rozpoložení, může být signálem náhlá změna v chování. Zatímco dříve trávilo hodiny s telefonem nebo tabletem v ruce, dnes se mu spíše vyhýbá. Může ho trápit nespavost, po připojení na síť nebo času stráveném na ní může být zamlklé, rozladěné nebo podrážděné.

Pokud máte dojem, že kyberšikana je tématem, které se vás, vaší rodiny nebo žáků netýká, vezměte na vědomí, že téměř polovina dětí si na sítích píše s cizími lidmi a až 1/5 všech profilů je falešných. Oč lákavější a jednodušší je vytvořit si na sítích svůj malý mikrokosmos, o to těžší je přiznat si, že náš vysněný svět někdo napadl nebo se ho snaží zničit. Jen malé procento dětí, kterých se kyberšikana týká, proto řeší své problémy s rodiči nebo učiteli.

Jedním z důvodů je také generační rozdíl. Zatímco většina rodičů mohla zažít šikanu jen ve škole nebo v partě, a pokud měli štěstí, zahlédnout pedofila jen v televizním seriálu, velká část dnešního dětského světa se odehrává na anonymizovaných sítích. Jedním z pravidel, jak pomoci dětem vypořádat se s internetovými nátlaky je pečlivě a vědomě naslouchat. Přestože vám může jít hlava kolem z nejnovějších videí na TikToku nebo počinů známých YouTuberů, pro děti to jsou často důležité události. Věnujte jim proto pozornost, bavte se o nich s dětmi a neshazujte je. Pro děti pak bude mnohem jednodušší přijít za vámi s online problémy.

Jak postupovat, když už se to děje?

Většina dětí se setkává s kyberšikanou především v komentářích pod videi a příspěvky nebo v diskuzích. Prvním krokem, jak se vypořádat s touto formou šikany, je zablokování uživatele. Děti si musí uvědomit, že nejsou povinny věnovat nikomu v online světě pozornost, pokudnechtějí. Ani když je to starší spolužák nebo kamarád ze sídliště.

V ideálním případě je dobré udělat si záznam komunikace nebo screenshot. Ten je jedním z důkazů, který může použít policie pro nalezení pachatele, jedná-li se o závažnější čin. Přestože si děti v tu chvíli mohou připadat vinny, že samy posílaly nevhodné texty, fotky nebo videa, je potřeba si uvědomit, že agresor pravděpodobně nemá jedinou oběť, a že někde na druhé straně sítě mohou být další děti, které potřebují pomoc.

Pokud kyberšikana přesahuje rámec vzájemné domluvy nebo ji není možné vyřešit s útočníkem samotným, s jeho rodiči nebo prostřednictvím školy, je nezbytné vyhledat pomoc odborníka. Se screenshoty nebo záznamy komunikace se můžete obrátit na policejní stanici, ale děti by neměly zapomínat, že prvním, s kým je dobré situaci řešit, jsou rodiče, prarodiče nebo sourozenci. Pokud to není možné, nejjednodušším způsobem je obrátit se na Linku bezpečí, která dokáže poradit i anonymně. Dokonce i v případech, kdy je agresorem kdokoliv z rodiny.

Zásadní je, aby děti nezůstávaly v traumatizující situaci. Michaela Štáfová, psychoterapeutka a adiktoložka dodává, že dětem stačí 20 vteřin odvahy. 20 vteřin, během kterých se stihnou svěřit nebo přiznat. Jakmile si to děti uvědomí, je pro ně mnohem snazší přenést svůj problém na dospělé, kteří by si s ním měli umět poradit.

Kam dál?

Projekt Učíme online je aktivitou dobrovolníků neziskové organizace Česko.Digital ve spolupráci s American Academy, GUG.cz, Google ČR, Microsoft ČR a dalšími partnery.
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram